| 28.10.2014
Ani jsme se nenadáli a jeli jsme k poslednímu zápasu sezóny 2014 do Brumova. Nevídanou sérií šesti výher za sebou jsme se vyšvihli z předposledního až na čtvrté místo a udržet jsme se na něm chtěli i po rozlučkovém zápase. O jeden bod za námi na nás dotíraly Kuničky, které poslední kolo hrály s beznadějně posledním a tak jsme k jistotě bramborové medaile museli vyhrát.
Hracím dnem Brumova je námi proklínaná neděle, navíc jsme v sestavě postrádali Zálivovičníka, Brdariče, Paťu, Lukeho a Pišky šel raději pod kudlu do špitálu, než aby jel v takové zimě na fotbal. Oproti tomu se po zápasové pauze v sestavě objevil Karim, který s dalším šutérem de Jongem soutěžil o první místo v kanadském bodování týmu a taky se do brány po delší době vrátil Johnny, který měl tu čest vyzkoušet zbrusu novou brankářskou soupravu i s rukavicemi.
Sestava byla Johnny - Pavel Hradec Kadeřábek, Ignacio Kaci Abate, Gottlang - Dudlíňu, Pablo Lepec Zabaleta, Ondra de Jong - Karim Roman Benzema a Edgar Chosé Davids.
Jako rozhodčí se představil delegát, který od prvních minut předváděl vynikající výkon. My jsme domácí zápas s Brumovem prohráli 1:2, ale teď jsme se vezli na vítězné vlně a domácí to měli brzo pocítit. Po třech minutách si na půlce vzal míč de Jong, nezdržoval se nějakou kombinací se spoluhráči a mazal rovnou k bráně. Svoji akci zakončil dělovkou k levé tyči, kam se domácí brankář natahoval marně,
1:0. De Jong se díky této brance dotáhl na Karima v kanadských bodech. Benzemovi jsme to dávali najevo a my věděli, že právě de Jongova branka ještě víc nahecovala už tak natěšeného Romana.
Netrvalo ani pět minut a Roman věrně napodobil de Jonga. Od půlky našlápl, hravě pláchnul obráncům, míč si přehodil z pravé na levou a pumelicí k pravé tyči skoro natrhl síť, brankář byl opět bezmocný,
2:0. Karim si vzal vedení v kanadském bodování zpět, ale náš tlak nekončil. O pár minut později jsme zatáhli míč po pravé straně, přišla střela na bránu a následoval závar. V něm se nejlépe zorientoval Chosé, který si v takových situacích přímo libuje a míč přistrčil do volného prostoru před bránou. Tam se jako první objevil Kaci a svým prvním a za celou sezónu opravdu zaslouženým gólem navýšil naše vedení už na
3:0.
Až za krajně nepříznivého stavu se domácí začali dostávat do zakončení. Po naší ztrátě ve středu pole uháněl na Johnnyho osamocený hráč Brumova, Johnny si však zkušeně počkal a skvělým zákrokem domácího útočníka vychytal. Během dalších tří minut si připsal dva bravurní zákroky, jeden nohou a druhý reflexivním semaforem a udržel nám tříbrankové vedení.
Za náš tým zazlobil Karim, který postupoval od půlky sám, jeho utažená střela však jenom olízla pravou tyč domácí svatyně. Těžký terén byl překážkou pro přesnou a rychlou kombinaci, kterou jsme se prezentovali v posledních utkáních. Do konce poločasu měli ještě domácí tutovou příležitost ke snížení, ale první střelu vyrazil Johnny a dorážku do odkryté brány nasměroval domácí plejer vedle tyče.
Poločas skončil
3:0 v náš prospěch.
O poločase si delegovaný rozhodčí vyžádal od vytipovaných hráčů občanské průkazy, po zkontrolování a zapsání do zápisu se mohlo pokračovat v poločase druhém.
Naším úkolem bylo držet tříbrankový náskok co nejdéle a pokud možno co nejdříve přidat gól čtvrtý, protože ani tříbrankové vedení neznamená v malé kopané vůbec nic.
Jak už u nás bývá zvykem, začátek druhého poločasu se nám nepovedl. Domácí měli víc ze hry, vytvořili si tlak a z něj pramenily šance. Johnny si v krátkém sledu připsal tři těžké zákroky a jenom díky němu nebyl stav nerozhodný. Pomohl až zvýšený hlas Hradce s Kacim a prostřídání hráčů. Od té doby to byl Šebík posledních zápasů. Domácí jsme začali přehrávat, jediné, co nám překáželo, byl znovu terén.
Čtvrtý gól padl ze zprvu nenápadné akce. Na rozvážnou a postupnou kombinaci od našeho brankáře se nemohl dívat Karim Roman Benzema, sběhl si pro míč až na polovinu, kopl do vrtule, obešel jednoho hráče, dalším dvěma jednoduše zdrhnul a bombou k tyči vstřelil svoji druhou branku v utkání,
4:0. Svoji branku oslavil saltem ála Miroslav Klose.
Zanedlouho byl Karim v samostatném úniku sám před brankářem faulován dobíhajícím hráčem, bohužel půl metru před vápnem. Penalta se nekopala, dokonce ani karta se neudělila, ale za takového stavu a při zoufalosti domácích by byla stejně zbytečná. Z přímého kopu Karim protáhl brankáře, následnou dorážku nasměroval Dudlíňu mimo tři tyče.
Urodilo se až z dalšího přímého kopu zhruba tři metry za vápnem. K rozehrání se postavil Karim, přistrčil míč Abatemu a ten potvrdil, že ho první branka nakopla správným směrem. Pumelicí málem přelomil tyč, balón se odrazil od žrdě do zad brankáře a až od nich zpátky za brankovou čáru,
5:0.
Tento gól domácí úplně zlomil a až do konce zápasu se nezmohli prakticky na nic. Domácí hráč s desítkou na zádech, který svými kličkami motal hlavu našim hráčům, sice branku vstřelil, ale míč si před zakončením zpracoval rukou, takže branka platit nemohla. Druhou ošemetnější střelu zlikvidoval Pablo vlastním tělem.
My jsme kontrolovali hru, terén se najednou jevil jako luxusní pažit a z naší tiky - taky přišla od Hradce přihrávka na rozběhnutého Dudlíňa, který familiérním zakončením k tyči potupil domácího brankáře pošesté,
6:0.
Přesnou a rychlou kombinací jsme se jednoduše dostávali do dalších vyložených příležitostí. Po kombinaci až "do kuchyně" střílel do prázdné brány z úhlu Chosé, ale jeho vraždění vyložených příležitostí nebere konce, pouze zazvonila tyč. O minutu později přišla nejhezčí kombinace zápasu, míč směřující před prázdnou bránu dovezl za brankovou čáru skluzem na dlouhou nohu Chosé, ale i když široko daleko nikdo nebyl, rozhodčí míč neuznal právě kvůli skluzu. Pravidla se musí dodržovat, ale v takovém případě by mohla být v pravidlech udělena výjimka a záleželo by na posouzení rozhodčího, jestli skluz odpískat nebo ne, jako je to třeba při ruce v pokutovém území. Verdikt rozhodčího si neodpustil okomentovat Hradec, který to nazval komedií. Rozhodčí okamžitě přerušil hru a od šátraní po žlutém kartónku sudího odradilo až ujištění, že tou komedíí Hradec myslel tohle nešťastné pravidlo a ne odpískání skluzu.
Následoval odkop, náš sběr míče a další tlak Šebetova. Karimovi lezla na nervy naše kombinace obránců a záložníků, kdy jsme nechali běhat domácí hráče a sami nabírali dech. Ale třeba nachlazený Hradec byl na střídačce za celý zápas pět minut a druhý poločas neslezl z placu, protože trojice obránců se smrskla na dvojici po odstoupení Gottlanda. Toho soustředění v hospůdce z předešlého dne přece jenom dohnalo :)
Hattricku se ale Karim přece jenom dočkal. K rozehrání rohového kopu se postavil Chosé, který si nevšímal volání znovu zrozeného snipera Kaciho a míč přihrál Romanovi. Ten v takových situacích nic nevymýšlí, proč taky, když mu to tam takhle padá, a tvrdou střelou z první na bližší tyč vstřelil svoji třetí branku v zápase,
7:0.
Prakticky hned po rozehrání míč vybojoval Chosé a přihrál na pravou stranu Karimovi. Ten po Forrestovsku nahodil své turbomotory, zahrábnul až tráva lítala, zmizel všem z dohledu a my viděli až třepotající se síť,
8:0.
Do konce zbývali asi tři minuty, ale vzhledem k tomu, že už jsme se neměli kam hnát a brumovští už se taky v sychravém počasí viděli doma, zápas se dohrál v pěším tempu.
Rozhodčí, který podal opravdu prvotřídní výkon, poté zápas ukončil a my mohli oslavovat nejvyšší vítězství za poslední dvě sezóny.
Díky poslední výhře jsme se konečně dostali do kladného skóre a sedmou výhrou z posledních sedmi zápasů jsme se z předposledního sestupového místa vyšvihli až na místo čtvrté, pouhé dva body za třetí Čížovky. Roman si v posledním zápase vytvořil osobní rekord 4+1 a potvrdil tak svoji pověst komety sezóny. Doufejme, že mu to tam bude padat i v další sezóně, spolu s Ondrou de Jongem jsou budoucností Šebetova.
Kaci už dvě sezóny po sobě odehrál plný počet zápasů, ocenění Železný muž FC Šebetov si právem zaslouží. Opravdu příkladný přístup vedoucího, bez debat.
Součástí týmu už je i naše dvorní fotografka Marcela, která, pokud má čas, poctivě dokumentuje každý náš zápas. Díky Marci ;)
Velkým přínosem je pro nás i znovu získaná klubovna, kde jsme konečně získali odpovídající zázemí pro náše mužstvo.
Závěrem bych chtěl poděkovat všem fanouškům, kteří si v průběhu sezóny udělali čas a našli si cestu na naše zápasy. Snad se ve stejném počtu sejdeme i v sezóně 2015. A kdo ví, třeba šebetovský fotbal časem přitáhne fanoušky tak, jak tomu bývalo dříve.
Příspěvek vyšel v Úterý 28.10.2014 08:23 v kategorii Ročník 2014 a byl 1214x zobrazen.
Komentáře
Přidejte svůj komentář
- Jméno, Komentář a odpověď na kontrolní otázku musíte vyplnit
- E-mail a web je dobrovolný, ale když už neco napíšete, pak to musí být správně
- Snažte se prosím psát s českou diakritikou
- Nepište komentáře, které jsou úplne mimo téma príspěvku
- Komentář se nerovná odkaz