FC Šebetov
Stránky oddílu malé kopané v Šebetově

FC Rozsíčka - FC Šebetov 2:5

| 3.6.2014

Po šesti odehraných kolech jsme měli pouhopouhé čtyři body a v kole sedmém jsme jeli na půdu třetího celku, do Rozsíčky. Během týdne se omlouval jeden hráč za druhým a vypadalo to, že pojedeme v šesti, bez možnosti střídání. Obrovská úleva byla, když se ozval původně omluvený Paťa s tím, že jede s námi. Nezahálel ani vedoucí Kaci a sehnal do týmu nového hráče, Romana Kameného. Tyto dvě změny byly pro průběh zápasu rozhodující.
Hřiště domácích, ležící v nadmořské výšce asi jako vrchol Sněžky, jsme našli snadno. Je umístěn v krásném areálu hned na začátku obce. Po příjezdu nás Kaci přesvědčoval, že už jsme tam jednou hráli pohár, ale věřte to někomu, kdo si nepamatuje, co měl předevčírem na oběd :D Hráči Rozsíčky jsou doma velice silní a body tam moc nerozdávají. Bylo nám jasné, že to bude boj od začátku do konce. Vzhledem k tomu, že naši dva brankáři měli v době zápasu šichtu, do branky si stoupnul Pišky. Pozici brankáře dostal jako dárek k jeho narozeninám, které slavil v ten samý den.
Sestava byla : Pišky - Ignacio Kaci Abate, Pablo Lepec Zabaleta, Franco Záliv Baresi - záloha Paťa, David Roman Beckham, Láďa Hradec Krejčí - útok Chosé.
Rozhodli jsme se tentokrát hrát zezadu na brejky a nehnat se za každou cenu do útoku, jako to bylo v minulých zápasech. Když ale hned v první minutě proletěla střela domácích těsně kolem naší tyčky, zapochybovali jsme, jestli je to ta pravá taktika.
Tuto první šanci jsme ale přečkali a sami jsme se vrhli do útočení. Vepředu se srdnatě bil s domácími obránci Chosé, doplňován na střídačku Patrikem a Romanem. V první šanci zápasu se ocitl Chosé, na krásnou Romanovu přihrávku z pravého křídla mu scházel půlkrok. Do obrovské příležitosti se dostal po chybném výhozu domácího brankáře Hradec, ale tváří v tvář gólmanovi neuvěřitelně nastřelil rohový praporek. Dva Romanovy pokusy s velkými obtížemi vykopával brankář, na druhé straně Pišky krotil míč po nebezpečném křížném pokusu.
S bezbrankovým stavem jako první pohnuli hráči Rozsíčky. Po autovém vhazování neuhlídal Hradec na zadní tyči domácího snipera a ten střelou z voleje obsadil Piškyho do role statisty. Obavy z toho, co s námi tato branka udělá, rázně rozptýlil Záliv. Naběhl si na rohový kop, který rozehrál Roman a z bezprostřední blízkosti uklidil míč za záda bezmocného brankáře. Nutno podotknout, že přihrávka od Romana byla prostě exkluzivní. O chvíli později vybídl Roman ke skórování Patrika, ten však nedokázal brankáře Rozsíčky přehodit. Domácí borci několikrát zahrozili, se všemi pokusy si však Pišky poradil. Těsně před koncem poločasu se k dalšímu rohovému kopu postavil Chosé. Povýšeně ignoroval nabíhajícího Hradce a předložil před bránu další skvostnou pobídku, kterou přetavil v gól, světe div se, opět Záliv. Hráči Rozsíčky se s nepříznivým stavem nehodlali smířit a ještě do konce poločasu nám párkrát zatopili. Většina jejich pokusů však létala těsně kolem tyček a s hlavičkou z vápna si bravurně poradil Pišky.
Poločas skončil 2:1 z našeho pohledu. Záliv se stal terčem vtípků, protože dvě branky v jednom zápase dal naposledy v roce 1991, ještě jako mladý fjordík. Naše narážky odrážel s tím, že ještě neskončil a že dnes ještě nějaký ten gól přidá…
Hned po zahájení druhé půle si klíčový a nejhezčí zákrok připsal Pišky. Tvrdou ránu z pěti metrů reflexivně vykopl a uchoval nám tak nejtěsnější vedení. Krásným momentem bylo vyšachování čtyř domácích hráčů Romanem s Paťou, druhý jmenovaný si však rovnal míč na střelu o zlomek vteřiny déle než bylo únosné a na poslední chvíli mu do střely skočil obránce.
Na dvě branky jsme domácím odskočili po dalši standartní situaci. Patrik byl faulován na hranici vápna na pravé straně. Rozehrávku si vzal na starost Hradec, hledal nabíhajícího Pabla, který míč pouze špičkou kopačky posunul na levou stranu a tam, kde se vzal, tu se vzal, Záliv, který nekompromisním zakončením zkompletoval svůj čistý hattrick.
Hráči Rozsíčky se vzepjali k dobývání naší svatyně, ale Pišky byl prostě držák. Míče k sobě jakoby přitahoval a jedním lepším zákrokem než druhým nám dodával pocit jistoty. V těchto chvílích, kdy snižovací branka visela ve vzduchu, se tým ještě více semknul a zvlášť Paťa udivoval svojí pomocí obraně. Několikrát na poslední chvíli zablokoval vyložené šance, na které už přetížená obrana nestačila reagovat.
Tím jak domácí tlačili, se otevíraly okénka pro naše rychlé protiútoky. Jeden z nich zatáhl po pravé straně Roman a nádhernou křížnou přihrávkou na druhou stranu oslovil Pabla. Ten zachoval chladnou hlavu a přesnou střelou k tyči navýšil náš náskok už na 4:1. V dalším našem brejku byl faulován Roman, ale i když šel sám, viděl faulující hráč pouze žlutou kartu.
Hráči Rozsíčky ztráceli trpělivost a jejich zakládání útoků se stávalo čím dál víc chaotičtější. Nákopy na nikoho končily v zámezí, skvěle fungovala celá naše obrana s jedním zataženým záložníkem. I přes to se domácím podařilo vstřelit korigovací branku. Střelu z levé strany ještě tečoval Kaci a i když si Pišky na míč sáhnul, vytlačit ho mimo bránu nedokázal. Tato branka padla šest minut před koncem a domácí vycítili poslední možnost, jak s výsledkem ještě něco udělat. Jejich další pokusy však mířily pánubohu do oken a byl to naopak Roman, který po úniku z půlky hřiště suverénně zakončil střelou nad padajícím brankářem. Svoji pojistku oslavil saltem a my v tu chvíli věděli, že si z Rozsíčky odvezeme všechny tři body.
Tohle byl zápas, který mi připomněl starý dobrý Šebetov. Bojovnost, nasazení, vypomáhání obraně. Roman Kamený hrál tak, jako by s námi nastupoval už několikátou sezónu. Jeho bilance branky a dvou asistencí hovoří za vše. Chosé byl znovu platný svým důrazem, kromě vybojování mnoha míčů byl také několikrát nevybíravě poslán k zemi, po jednom ze skluzů přímo na achillovky se v ruce rozhodčího měla objevit červená karta. Patrik kromě útočení skvěle vypomáhal obraně a samotná obrana zahrála asi nejlepší zápas za poslední půlsezónu. Kromě toho, že si splnili své povinnosti směrem dozadu, vstřelili naši obránci čtyři góly z pěti, což je vynikající vizitka. Samostatnou kapitolou je výtečný výkon Piškyho v bráně. To on nám vychytal tuhle veledůležitou výhru. Tohle vítězství však bude k ničemu, pokud je doma nepotvrdíme proti Rájci. Věřím, že s hráči, kteří v Rozsíčce chyběli, budeme ještě silnější a konečně začneme pravidelně bodovat.

Příspěvek vyšel v Úterý 3.6.2014 07:12 v kategorii Ročník 2014 a byl 1386x zobrazen.