FC Šebetov
Stránky oddílu malé kopané v Šebetově

FC Šebetov - FC BRUTAL 1:0

| 18.10.2014

Výhrou nad dalším soupeřem, Brutalem Kuničky, jsme mohli v případě ostatních výsledků získat jistotu setrvání v soutěži. Na jaře jsme u soupeře hráli nerozhodně 3:3, zápas byl vyrovnaný a takový jsme očekávali i teď. Poněkud nás překvapilo, když hosté přijeli v počtu šesti lidí, tudíž postavili akorát sestavu bez možnosti střídání. U nás praskala střídačka ve švech, stejně jako v posledních zápasech. Vyhlášení mobilizace se vyplatilo :)
Sestava Joe Luke Hart - Ignacio Kaci Abate, Pablo Lepec Zabaleta, Zálivovičník, Pišky, Gottland - Láďa Hradec Krejčí, Ondra de Jong, Brdarič - Edgar Chosé Davids a Karim Roman Benzema.
Dudlíňu zůstal v civilu z důvodu narození dcery. Taková životní událost si žádala řádnou oslavu a to novopečený otec vždycky uměl :) Patrik byl sice zaneprázdněn, ale ještě v průběhu prvního poločasu přišel a zařadil se mezi záložníky, kde je jeho místo.
Zápas začal zostra a hosté byli deset minut lepším týmem. Zasypali Lukeho množstvím střel a že byly pořádně nebezpečné. Hart má však v posledních zápasech formu jako zvon a během této pasáže se rychle dostal do provozní teploty. Snažili jsme se odpovědět pokusem de Jonga, jehož střela šajtlí z nouze nadělala pořádné zmatky v obraně soupeře. Ještě větší příležitost měl po dalším závaru Paťa, svým pokusem brankáře překonal, ale trefil na čáře stojícího posledního obránce hostů.
Ačkoliv hosté neměli možnost vystřídat, hráli s námi od začátku vyrovnanou partii. Po čtvrt hodině však začali fyzicky trochu odcházet, což bylo pochopitelné a my začali získávat převahu. Místo toho, aby se hosté stáhli a bránili výsledek, rozhodli se přitvrdit. Do konce poločasu se místo fotbalu hrála uskakovaná a ze hry se stala neustále přerušovaná bramboračka. Až hvizd rozhodčího, oznamující konec první půle, zastavil místy až posedlou touhu hostů přerušit každou lepší akci za cenu surového zákroku.
Doufali jsme, že poločasová přestávka přispěje ke zklidnění na hrací ploše, ale od záhájení poločasu druhého se vše vrátilo do starých kolejí, ba co více, bylo to horší a horší. Jako první neudržel nervy na uzdě jinak flegmatický Pišky a za vzájemnou strkanici s protihráčem rozhodčí Pavel udělil první dvě žluté karty. Další přišla po kose na pronikajícího Benzemu, který svou rychlostí a následnými úniky vytvářel perné chvilky hostující obraně. Tvrdé a záludné zákroky však přibývaly a své si k tomu řekli i naši fanoušci, kteří byli rozčarovaní ze hry, kterou hosté předváděli. Překvapivě nejklidnější byl jinak cholerický Hradec. Častým pošilháváním směrem ke klubovně však dával jasně najevo, že už je myšlenkami na pozápasovém zapíjení malé Sofie.
I když jsme měli územní převahu a na dostřel brány jsme se dostávali častěji než soupeř, branku ne a ne vstřelit. Povedlo se to až po nenápadné akci a povedlo se to démonovi posledních zápasů Benzemovi. Svůj vyhlášený úprk po křídle zakončil prudkou přihrávkou před bránu, kterou si dobíhající obránce hostů zatloukl do vlastní sítě, 1:0. V poslední době typické zakončení našeho Forresta Karima Romana Benzemy Gumpa :D
Hosty z Kuniček o chvíli později pohřbil vlastní spoluhráč, který už s jednou žlutou kartou na kontě sestřelil u postranní čáry pronikajícího Chosého. Zákrok, kde nebyla viditelná snaha hrát míč, spíš naopak, znamenal po druhé žluté kartě pro hráče BRUTALU stopku. Už tak vyhrocené utkání se zvrhlo v bojový sport, kde každé uskočení znamenalo zachování zdravých kostí. Kapitán hostů, který byl nezdravě nahecován nejvíc ze všech, potom předvedl likvidační zákrok na našeho brankáře. Lukeho poslal tvrdě k zemi, ačkoliv věděl, že k míči má daleko jako ke hře fair play. Následovala rovnou červená karta a my už zápas dohráli daleko od hráčů soupeře.
Ziskem tří bodů jsme si prakticky zajistili setrvání ve třetí lize, kaňkou je však celé utkání, které nemělo s fotbalem vůbec nic společného. Před zápasem jsme mluvili o prvním zápase v Kuničkách, kde se hráči BRUTALU prezentovali též tvrdou až záludnou hrou, ale byli jsme přesvědčeni, že venku, kde nad nimi nebude držet ochrannou ruku jejich rozhodčí, budou přece jenom hrát jinak. Opak byl pravdou. Za patnáct let, co hraji aktivně malou kopanou, jsem takhle sprostý zápas nezažil. A to se tu nebudu zmiňovat o výrazech, kterými hosté častovali našeho rozhodčího. Hráči Kuniček můžou být vážně rádi, že takový zápas tu předvedli teď a ne před nějakými patnácti lety. To by vzhledem k tehdejším hráčům Šebetova odjeli do jednoho v sanitce.
Na takový zápas jde pouze hodně rychle zapomenout a doufat, že už žádný takový na vlastní kůži ani na vlastní oči nezažiji.

Příspěvek vyšel v Sobotu 18.10.2014 11:56 v kategorii Ročník 2014 a byl 1011x zobrazen.